Deník třemešenský

Deník třemešenský

Osudy obyvatel domu čp. 1

Osudy

Číslo popisné 1 přešlo ze zbořeného zámku na hraběcí myslivnu, kterou od Jana Harracha koupil c. k. dvorní rada Karel Schindler a příběh tohoto místa pokračoval...

Č

Karel Schindler (1834 - 1905)

V roce 1865 sepsal Veškeré nauky lesnické, první českou encyklopedii lesnictví v šesti dílech a byl nazýván "buditelem českého lesnictva". Jako profesor přednášel na lesnických školách, svými znalostmi přispěl do Ottova slovníku naučného. Udržoval přátelství s F. L. Riegrem, stal se poslancem a c. k. dvorním radou, byl oceněn Řádem železné koruny III. řádu. Ve Vídni byl starostou spolku "Komenský" pro českou výuku. V roce 1887 koupil od hraběte Jana Nepomuka Harracha lesní statek Bílá Třemešná.

Karel Schindler (1834 – 1905)
Karel Schindler (1834 – 1905)
Karel Schindler s manželkou Marií a dcerou Miloslavou (vpředu) u studánky pod Pokladem
Karel Schindler s manželkou Marií a dcerou Miloslavou (vpředu) u studánky pod Pokladem
Karel Schindler - Veškeré nauky lesnické, první vydání z roku 1865
Karel Schindler - Veškeré nauky lesnické, první vydání z roku 1865
Karel Schindler členem sboru pro zřízení Národního divadla, 1881
Karel Schindler členem sboru pro zřízení Národního divadla, 1881
Podpisy Františka Ladislava Riegra a Schindlerových v návštěvní knize Klubu českých turistů na Zvičině v srpnu 1895 (foto Městské muzeum Dvůr Králové n/L)
Podpisy Františka Ladislava Riegra a Schindlerových v návštěvní knize Klubu českých turistů na Zvičině v srpnu 1895 (foto Městské muzeum Dvůr Králové n/L)
Karel Schindler (uprostřed) s dcerou Miloslavou ve Švédsku, Drottningholm, 1897
Karel Schindler (uprostřed) s dcerou Miloslavou ve Švédsku, Drottningholm, 1897
Karel Schindler, Třemešenský zpravodaj 2/2022
Karel Schindler, Třemešenský zpravodaj 2/2022

 

JUDr. Jaroslav Lohař (1862 - 1919)

V Jičíně převzal otcovu advokátní kancelář, hrál na varhany, zpíval v operách, zasloužil se o zřízení sokolského kina, přátelil se s letcem Ing. Kašparem. V Brandýse n/O byl mezi zakládajícími členy prvního českého Lawn - tennis klubu a jednatelem nově vzniklého Českého spolku pro komorní hudbu - oba spolky fungují dodnes. Organizoval tři přednášky T. G. Masaryka, s nímž v Praze v roce 1900 spoluzaložil jeho Realistickou stranu. V začátcích republiky působil na rodících se ministerstvech zahraničí a obrany. O Jaroslavu Lohařovi a jeho otci Františkovi napsal V. Úlehla v r. 2015 knihu Ze starého Jičína: Lohařové.

V Bílé Třemešné nechal postavit roku 1903 rodinnou vilu Míla čp. 217 od architekta Eduarda Thyma. V roce 1958 do ní komunistický režim umístil Pamětní síň J. A. Komenského a na základě vládního nařízení z roku 1959 ji potom znárodnil.

Jaroslav Lohař (1862 - 1919) jako student v roce 1880
Jaroslav Lohař (1862 - 1919) jako student v roce 1880
První členové Lawn - tennis klubu v Brandýse nad Orlicí. Jaroslav Lohař (druhý zleva) a skladatel Karel Bendl (první zprava) zde zároveň v r. 1894 založili Český spolek pro komorní hudbu
První členové Lawn - tennis klubu v Brandýse nad Orlicí. Jaroslav Lohař (druhý zleva) a skladatel Karel Bendl (první zprava) zde zároveň v r. 1894 založili Český spolek pro komorní hudbu
Jaroslav Lohař mezi prvními velocipedisty v Jičíně v roce 1897
Jaroslav Lohař mezi prvními velocipedisty v Jičíně v roce 1897
Jaroslav Lohař s manželkou Miloslavou a dcerou Mílinkou v jejich domě na Husově třídě v Jičíně
Jaroslav Lohař s manželkou Miloslavou a dcerou Mílinkou v jejich domě na Husově třídě v Jičíně
Lohařovi a jejich Laurinka na návštěvě Netolic
Lohařovi a jejich Laurinka na návštěvě Netolic
JUDr. Jaroslav Lohař v Praze roku 1919
JUDr. Jaroslav Lohař v Praze roku 1919
Kniha Vladimíra Úlehly Ze starého Jičína: Lohařové, 2015
Kniha Vladimíra Úlehly Ze starého Jičína: Lohařové, 2015
Jaroslav Lohař, Třemešenský zpravodaj 1/2023
Jaroslav Lohař, Třemešenský zpravodaj 1/2023

 

Miloslava Spěváčková, roz. Lohařová (1900 - 1982)

Dcera advokáta Jaroslava Lohaře absolvovala v Jičíně dívčí lyceum, které jako jedno z prvních umožňovalo maturitu pro dívky. Řidičský průkaz získala v roce 1932. S prvním manželem E. Varnuszem měla dcery Helenu a Evu, které vyrůstaly v Bílé Třemešné. S rodinou Sochorových a Geislerových hrála ochotnické divadlo a tenis. Během manželství s J. Sudkem postavila v roce 1940 v lesích nad obcí hotel Poklad. Současně také adaptovala lovecký zámeček v Rábech u Pardubic na penzion. Šťastná léta prožila se svým posledním mužem, MUDr. Milošem Spěváčkem, který dříve působil v královédvorské nemocnici a po svatbě i jako třemešenský obvodní lékař.

Miloslava Lohařová ml., 1900 - 1982
Miloslava Lohařová ml., 1900 - 1982
Miloslava Lohařová ml. (Varnuszová, Sudková, Spěváčková)
Miloslava Lohařová ml. (Varnuszová, Sudková, Spěváčková)
Miloslava a Eugen Varnuszovi v Berlíně
Miloslava a Eugen Varnuszovi v Berlíně
Řidičský průkaz z roku 1932
Řidičský průkaz z roku 1932
Lesní hotel Poklad nad Bílou Třemešnou, 1940
Lesní hotel Poklad nad Bílou Třemešnou, 1940
Lovecký zámeček Ráby pod Kunětickou horou
Lovecký zámeček Ráby pod Kunětickou horou
Miloslava Varnuszová, foto Kutina - Kutná Hora
Miloslava Varnuszová, foto Kutina - Kutná Hora
Ochotnické divadlo ve Dvoře Králové n/L v roce 1934, Miloslava třetí zprava s Antonií Jarolímkovou, stojící: Jarmila a Elsa Sochorovy, mezi nimi MUDr. Geisler
Ochotnické divadlo ve Dvoře Králové n/L v roce 1934, Miloslava třetí zprava s Antonií Jarolímkovou, stojící: Jarmila a Elsa Sochorovy, mezi nimi MUDr. Geisler
Miloslava s dcerami Evou a Helenou Varnuszovými, 1943
Miloslava s dcerami Evou a Helenou Varnuszovými, 1943
Miloslava a Miloš Spěváčkovi, svatební foto z roku 1950
Miloslava a Miloš Spěváčkovi, svatební foto z roku 1950

 

JUDr. Josef Mlejnek (1928 - 2014)

Vystudoval právnickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze. Vojenskou službu absolvoval u tankistů s Josefem Škvoreckým, díky čemuž se jeho jméno dostalo do románu Tankový prapor. Spojovala je vášeň pro jazzovou hudbu, kterou oba provozovali aktivně, a také pro literaturu. Jako velký obdivovatel bratří Čapků obdržel pozvání od Olgy Scheinpflugové do jejich vinohradské vily. Pracoval na Úřadě pro patenty a vynálezy a na Ministerstvu průmyslu. Jeho manželkou byla Eva Varnuszová, s níž měl syna Petra. Z Prahy se na penzi přestěhoval do její rodné vily v Bílé Třemešné, kde na zahradě opakovaně prožíval svůj "Zahradníkův rok".

Kapela Mixton
Kapela Mixton
Věnování od Josefa Škvoreckého z roku 1964: Josefu Mlejnkovi, který to zčásti taky zažil, srdečně jeho…
Věnování od Josefa Škvoreckého z roku 1964: Josefu Mlejnkovi, který to zčásti taky zažil, srdečně jeho…
Z návštěvy u Olgy Scheinpflugové
Z návštěvy u Olgy Scheinpflugové
Josef Mlejnek na rodinném snímku s manželkou Evou, uprostřed rodiče Josef a Ludmila, vlevo sestra Alena Hančová s manželem Jiřím
Josef Mlejnek na rodinném snímku s manželkou Evou, uprostřed rodiče Josef a Ludmila, vlevo sestra Alena Hančová s manželem Jiřím
JUDr. Josef Mlejnek
JUDr. Josef Mlejnek
S Josefem Škvoreckým ho pojilo celoživotní přátelství, 1990
S Josefem Škvoreckým ho pojilo celoživotní přátelství, 1990
Z Toronta do Bílé Třemešné - dopis Josefa Škvoreckého z roku 2011
Z Toronta do Bílé Třemešné - dopis Josefa Škvoreckého z roku 2011
Na své zahradě u vily v Bílé Třemešné
Na své zahradě u vily v Bílé Třemešné

 

Ludmila Svatková (1947 - 1970)

Lidunka byla originální a citlivá, umělecká duše. S maminkou Helenou roz. Varnuszovou vyrůstala v Bílé Třemešné a v Plzni, její otec byl lékař. Absolvovala pražskou SZŠ v Belgické ulici, jako zdravotní sestra pracovala jeden čas v Bad Wildungen v Německu. Většinu života prožila v Praze, kde se velmi přátelila s oběma bratry Saudkovými, Kájou a Janem. Dochovaly se zápisky, kde na ně se svým typickým humorem vzpomíná. Jan ji později také několikrát zmínil ve svých knihách. Odešla předčasně ve 23 letech.

Lidunka Svatková doma v Třemešné
Lidunka Svatková doma v Třemešné
Lidunka
Lidunka
Lída Svatková, 1947-1970
Lída Svatková, 1947-1970
Lída s kamarádem ze Dvora Králové n/L
Lída s kamarádem ze Dvora Králové n/L
Lída se spolužáky ze SZŠ a Naďou Urbánkovou
Lída se spolužáky ze SZŠ a Naďou Urbánkovou
S maminkou Helenou a jejím manželem Oldřichem Chodem, Bad Wildungen, 1968
S maminkou Helenou a jejím manželem Oldřichem Chodem, Bad Wildungen, 1968
Doma ve Vršovicích
Doma ve Vršovicích
Ve svém bytě. Kája Saudek jí říkal Lýdie...
Ve svém bytě. Kája Saudek jí říkal Lýdie...
Z knihy Jana Saudka Láska na tři, 1998
Z knihy Jana Saudka Láska na tři, 1998

 

Ing. Petr Mlejnek (1963)

Vyrůstal v Praze na Vinohradech, vystudoval Vysokou školu chemicko - technologickou, pracoval v Ústavu anorganické chemie ČSAV a v Archeologickém ústavu ČSAV na Pražském hradě. Po restitucích v roce 1992 žije v Bílé Třemešné, kde působí jako správce Pamětní síně J. A. Komenského a kronikář obce, současně podniká v lesnictví. V místech zaniklého zámku odkryl část jeho základů. V roce 2014 založil oficiální webstránky zpěvačky Mariky Gombitové a do roku 2019 je i s jejím fb profilem spravoval. Je autorem článků o regionální historii a spoluautorem knihy Bílá Třemešná, výpravné publikace vydané v roce 2023.

4,5letý v pražském klubu Olympik, 1968
4,5letý v pražském klubu Olympik, 1968
Petr Mlejnek, s rodiči na promoci, 1986
Petr Mlejnek, s rodiči na promoci, 1986
Petr a Vendula Mlejnkovi
Petr a Vendula Mlejnkovi
S manželkou v Rudolfinu, 2023
S manželkou v Rudolfinu, 2023
Norská zpěvačka Anita Hegerland, Lipsko 2024
Norská zpěvačka Anita Hegerland, Lipsko 2024
marikagombitovaofficial.com
marikagombitovaofficial.com
Kniha Bílá Třemešná z roku 2023, v prodeji na Obecním úřadě
Kniha Bílá Třemešná z roku 2023, v prodeji na Obecním úřadě