Jan Amos Komenský

Jan Amos Komenský

Učitel národů žil v Bílé Třemešné od konce roku 1626 až do svého odchodu z vlasti v únoru 1628

Komenský

„Několik nás evangelických kazatelů (vypovězených královským ediktem z celých Čech a Moravy) skrývalo se v českých horách blízko labských pramenů u pana barona Jiřího Sadovského ze Sloupna…“

Jan Amos Komenský, Opera didactica omnia, 1657

N

Rostoucí nesvoboda po nástupu Ferdinanda II. vedla v roce 1618 k povstání Českých stavů. Jejich zástupci panovníkovi odejmuli českou korunu a novým českým králem zvolili Fridricha Falckého, vůdce Protestantské unie. Bitvou na Bílé hoře v roce 1620 bylo povstání poraženo, 27 jeho vůdců popraveno a v zemi následovaly tvrdé represe. Náboženské i mocenské konflikty se ale šířily a přerostly ve velké části Evropy v Třicetiletou válku. J. A. Komenský jako kněz zakázané Jednoty bratrské i jako člen protestantského odboje se na osm let stal ve své vlasti štvancem.

Pražská defenestrace v roce 1618
Pražská defenestrace v roce 1618
Korunovace Fridricha Falckého na Pražském hradě v roce 1619
Korunovace Fridricha Falckého na Pražském hradě v roce 1619
Bitva na Bílé hoře, 1620 (malíř Peter Snayers)
Bitva na Bílé hoře, 1620 (malíř Peter Snayers)
Poprava 27 vůdců stavovského povstání, 1621
Poprava 27 vůdců stavovského povstání, 1621
Švédské obléhání Prahy v roce 1648
Švédské obléhání Prahy v roce 1648

V prvních letech skrývání v okolí Fulneku a Přerova ztratil nejen domov, ale po vypuknutí morové epidemie i první ženu Magdalenu Vizovskou a dva syny.

Bratrský sbor ve Fulneku byl domovem Komenského v letech 1618 - 1621
Bratrský sbor ve Fulneku byl domovem Komenského v letech 1618 - 1621
Muzeum Svět Komenského Fulnek (foto muzeumnj.cz)
Muzeum Svět Komenského Fulnek (foto muzeumnj.cz)
Fulnek, socha v parku u Památníku JAK z dílny akad. sochaře Jana Štursy (foto mapy.cz)
Fulnek, socha v parku u Památníku JAK z dílny akad. sochaře Jana Štursy (foto mapy.cz)
Fulnek, kamenná socha JAK od Jana Pelikána (foto i60.cz)
Fulnek, kamenná socha JAK od Jana Pelikána (foto i60.cz)
Obelisk v Žákovském háji ve Fulneku je dílem Olbrama Zoubka (foto severnimorava.travel)
Obelisk v Žákovském háji ve Fulneku je dílem Olbrama Zoubka (foto severnimorava.travel)
Nejstarší vyobrazení Přerova od Jana Willenbergera z roku 1593
Nejstarší vyobrazení Přerova od Jana Willenbergera z roku 1593
Model bratrské modlitebny a školy v podobě ze 16. století v památníku Jednoty bratrské v Přerově (foto archiweb.cz)
Model bratrské modlitebny a školy v podobě ze 16. století v památníku Jednoty bratrské v Přerově (foto archiweb.cz)
Přerov, renesanční dlážděná ulička oddělující bratrský sbor od bratrského domu se školou, kde Komenský působil v letech 1608 – 1611 jako žák a mezi lety 1614 – 1618 jako učitel (zdroj archeologickyatlas.cz)
Přerov, renesanční dlážděná ulička oddělující bratrský sbor od bratrského domu se školou, kde Komenský působil v letech 1608 – 1611 jako žák a mezi lety 1614 – 1618 jako učitel (zdroj archeologickyatlas.cz)
Dlažba raně renesančního kostela Jednoty bratrské v Přerově z druhé poloviny 16. století (foto Petr Janeček, MAFRA)
Dlažba raně renesančního kostela Jednoty bratrské v Přerově z druhé poloviny 16. století (foto Petr Janeček, MAFRA)
Přerov, dobová pohlednice se sochou Komenského (zdroj prerovmuzeum.cz)
Přerov, dobová pohlednice se sochou Komenského (zdroj prerovmuzeum.cz)
V roce 1874  byla v Přerově odhalena první veřejně umístěná socha Komenského od Tomáše Seidana (foto prerovmuzeum.cz)
V roce 1874  byla v Přerově odhalena první veřejně umístěná socha Komenského od Tomáše Seidana (foto prerovmuzeum.cz)
V Přerově vzniklo v roce 1888 nejstarší Muzeum Komenského na světě (foto prerovmuzeum.cz)
V Přerově vzniklo v roce 1888 nejstarší Muzeum Komenského na světě (foto prerovmuzeum.cz)
Svatební smlouva s Magdalenou Vizovskou je uložena v Muzeu Komenského v Přerově (zdroj fb Svět Komenského Fulnek)
Svatební smlouva s Magdalenou Vizovskou je uložena v Muzeu Komenského v Přerově (zdroj fb Svět Komenského Fulnek)

Větší bezpečí našel v Brandýse nad Orlicí, pod ochranou Karla Staršího ze Žerotína. Prožité strádání přetavil do hořké i útěšné alegorie, Labyrintu světa a ráje srdce, kterou věnoval svému ochránci. A také se znovu oženil – s Marií Dorotou Cyrillovou, dcerou kněze Jana Cyrilla, přímého účastníka povstání, který korunoval Fridricha Falckého na českého krále.

Brandýs nad Orlicí
Brandýs nad Orlicí
J. A. Komenský pobýval v Brandýse nad Orlicí pod Klopoty v letech 1622 – 1626
J. A. Komenský pobýval v Brandýse nad Orlicí pod Klopoty v letech 1622 – 1626
Karel starší ze Žerotína (1564 – 1636), moravský šlechtic, člen Jednoty bratrské a významný politik evropského formátu
Karel starší ze Žerotína (1564 – 1636), moravský šlechtic, člen Jednoty bratrské a významný politik evropského formátu
Komenský žil v Brandýse n/O pod ochranou Karla staršího ze Žerotína v domě určeném bratrským kněžím (foto prerovmuzeum.cz)
Komenský žil v Brandýse n/O pod ochranou Karla staršího ze Žerotína v domě určeném bratrským kněžím (foto prerovmuzeum.cz)
Na panství Karla staršího ze Žerotína našlo útočiště i dalších 24 kazatelů Jednoty bratrské (obraz Václava Brožíka, foto gvuo.cz)
Na panství Karla staršího ze Žerotína našlo útočiště i dalších 24 kazatelů Jednoty bratrské (obraz Václava Brožíka, foto gvuo.cz)
Erb Žerotínů na Žerotínské hrobce v Bludově (foto Martin Vavřík)
Erb Žerotínů na Žerotínské hrobce v Bludově (foto Martin Vavřík)
Podle zápisu v brandýské svatební knize uzavřel Komenský 3. září 1624 své druhé manželství s Marií Dorotou Cyrillovou (foto fb Město Brandýs nad Orlicí)
Podle zápisu v brandýské svatební knize uzavřel Komenský 3. září 1624 své druhé manželství s Marií Dorotou Cyrillovou (foto fb Město Brandýs nad Orlicí)
Svatební smlouva J. A. Komenského s Marií Dorotou Cyrillovou. Měli spolu 4 děti - Dorotu Kristinu, která se narodila v Bílé Třemešné, Alžbětu, Zuzanu a Daniela (foto Vladimír Fiedler)
Svatební smlouva J. A. Komenského s Marií Dorotou Cyrillovou. Měli spolu 4 děti - Dorotu Kristinu, která se narodila v Bílé Třemešné, Alžbětu, Zuzanu a Daniela (foto Vladimír Fiedler)
Dopis Jana Cyrilla (1569-1632), tchána J. A. Komenského. Byl biskupem Jednoty bratrské, kazatelem v Betlémské kapli a korunoval Fridricha Falckého na českého krále (foto matouskonecny.jbcr.cz)
Dopis Jana Cyrilla (1569-1632), tchána J. A. Komenského. Byl biskupem Jednoty bratrské, kazatelem v Betlémské kapli a korunoval Fridricha Falckého na českého krále (foto matouskonecny.jbcr.cz)
První vydání Labyrintu Světa a Lusthauzu Srdce vyšlo roku 1631
První vydání Labyrintu Světa a Lusthauzu Srdce vyšlo roku 1631
Labyrint světa a ráj srdce napsal Komenský v těchto místech pod Klopoty v roce 1623 (foto fb Spolek Brandýs ve světě)
Labyrint světa a ráj srdce napsal Komenský v těchto místech pod Klopoty v roce 1623 (foto fb Spolek Brandýs ve světě)
Pomník pod Klopoty z roku 1865 byl jako první věnovaný památce Komenského. Labyrint z habrů se v roce 2023 dostal mezi 20 nejkrásnějších přírodních labyrintů na světě (foto vychodni-cechy.info)
Pomník pod Klopoty z roku 1865 byl jako první věnovaný památce Komenského. Labyrint z habrů se v roce 2023 dostal mezi 20 nejkrásnějších přírodních labyrintů na světě (foto vychodni-cechy.info)
V budově radnice v Brandýse nad Orlicí je od roku 1957 Pamětní síň J. A. Komenského (foto ČT2)
V budově radnice v Brandýse nad Orlicí je od roku 1957 Pamětní síň J. A. Komenského (foto ČT2)

V březnu 1625 na tajném sněmu českobratrských kněžích u seniora církve Václava Roha v Doubravici u Bílé Třemešné byl Komenský pověřen přípravou jejich dalšího azylu v polském Lešně.

J. A. Komenský v Podkrkonoší
J. A. Komenský v Podkrkonoší
Velehrádek u Doubravice, plán sklepů bývalé tvrze (zdroj Encyklopedie českých tvrzí)
Velehrádek u Doubravice, plán sklepů bývalé tvrze (zdroj Encyklopedie českých tvrzí)
Velehrádek u Doubravice, dům v místech zaniklé tvrze
Velehrádek u Doubravice, dům v místech zaniklé tvrze
Doubravice, kaplička na návsi (zdroj mapy.cz)
Doubravice, kaplička na návsi (zdroj mapy.cz)
Lešno
Lešno

Tato cesta ho nakonec zavedla až do Berlína, kde se u braniborského kurfiřta Jiřího Viléma sešel s pronásledovaným Ladislavem Velenem ze Žerotína a s matkou Fridricha Falckého. Zprávy od nich potom osobně dovezl na Moravu.

Mapa Berlína kolem roku 1600 (zdroj ag-historische-mitte-berlin.de)
Mapa Berlína kolem roku 1600 (zdroj ag-historische-mitte-berlin.de)
Kurfiřt Jiří Vilém Braniborský
Kurfiřt Jiří Vilém Braniborský
Ladislav Velen ze Žerotína (1579 – 1638), hejtman a vůdce bělohorského odboje na Moravě. Byl radou českého krále Fridricha Falckého a v exilu se stal radou a vojenským komisařem dánského krále
Ladislav Velen ze Žerotína (1579 – 1638), hejtman a vůdce bělohorského odboje na Moravě. Byl radou českého krále Fridricha Falckého a v exilu se stal radou a vojenským komisařem dánského krále
Matka Fridricha Falckého Luisa Juliana Falcká
Matka Fridricha Falckého Luisa Juliana Falcká
Comenius-Garten, Berlin-Neukölln
Comenius-Garten, Berlin-Neukölln

O rok později jel do Berlína znovu a s dalším Velenovým poselstvím pak pokračoval do Haagu – k audienci u samotného Fridricha Falckého v jeho nizozemském exilu. V Amsterodamu zároveň nechal vytisknout svou vlastnoruční mapu Moravy, údajně pro možné vojenské osvobození našich zemí.

Haag
Haag
Fridrich Falcký (1596 – 1632), vévoda a kurfiřt falcký, vůdce Protestantské unie, na přelomu let 1619 - 1620 král český
Fridrich Falcký (1596 – 1632), vévoda a kurfiřt falcký, vůdce Protestantské unie, na přelomu let 1619 - 1620 král český
Komenského mapa Moravy
Komenského mapa Moravy
Amsterdam
Amsterdam
Amsterdam 1620 – 1622 (zdroj amsterdam.nl)
Amsterdam 1620 – 1622 (zdroj amsterdam.nl)
Amsterdam, ulice Kalverstraat s tiskárnou Komenského mapy Moravy
Amsterdam, ulice Kalverstraat s tiskárnou Komenského mapy Moravy
Amsterdam, Keizersgracht, pozdější bydliště rodiny Komenských
Amsterdam, Keizersgracht, pozdější bydliště rodiny Komenských
Amsterdam, Keizersgracht, Huis met de Hoofden (Dům s hlavami)
Amsterdam, Keizersgracht, Huis met de Hoofden (Dům s hlavami)
Amsterdam, Keizersgracht, pamětní deska JAK (foto fb embassyofthefreemind)
Amsterdam, Keizersgracht, pamětní deska JAK (foto fb embassyofthefreemind)

V té době už i brandýský úkryt přestal být bezpečný a Komenský musel na podzim 1626 využít nové útočiště v Bílé Třemešné, kde se už nějaký čas ukrýval i jeho tchán Jan Cyrill s manželkou. Jejich ochránce Jiří Sadovský ze Sloupna tu žil s se svými syny z prvního manželství, Václavem Ferdinandem, Janem Jiřím a Petrem Bohuslavem a manželkou Ester Vchynskou z Vchynic a Tetova.

Jan Amos se tak mohl vrátit ke své pedagogické práci, když pomáhal dalšímu pronásledovanému knězi, Janu Stadiovi, při výuce synů Sadovských. A dokonce i k psaní – překládal zde žalmy a dokončil své dílo Hlubina bezpečnosti.

Zámek Bílá Třemešná na obrazu Vladimíra Holmana (sbírka OÚ Bílá Třemešná)
Zámek Bílá Třemešná na obrazu Vladimíra Holmana (sbírka OÚ Bílá Třemešná)
Erb rodu Sadovských ze Sloupna
Erb rodu Sadovských ze Sloupna
Pečeť a podpis Jiřího Sadovského ze Sloupna (1580 - 1640), českého bratrského šlechtice, hejtmana královéhradeckého kraje (zdroj Národní archiv Praha)
Pečeť a podpis Jiřího Sadovského ze Sloupna (1580 - 1640), českého bratrského šlechtice, hejtmana královéhradeckého kraje (zdroj Národní archiv Praha)
Dopis Jiřího Sadovského ze Sloupna (zdroj matouskonecny.jbcr.cz)
Dopis Jiřího Sadovského ze Sloupna (zdroj matouskonecny.jbcr.cz)
Judicium Astrologicum, dedikace Jiřímu Sadovskému ze Sloupna,  (zdroj Národní knihovna ČR)
Judicium Astrologicum, dedikace Jiřímu Sadovskému ze Sloupna, (zdroj Národní knihovna ČR)
Erb rodu Kinských z Vchynic a Tetova
Erb rodu Kinských z Vchynic a Tetova
Závěť Ester Sadovské, roz. Vchynské z Vchynic a Tetova (1583 - 1630)
Závěť Ester Sadovské, roz. Vchynské z Vchynic a Tetova (1583 - 1630)
Podpis Ester Sadovské
Podpis Ester Sadovské
Václav Sadovský ze Sloupna (1614 – 1656), dopis Oliveru Cromwellovi s prosbou o pomoc k osvobození českých zemí z habsburského područí (zdroj Jan Kumpera, 1988)
Václav Sadovský ze Sloupna (1614 – 1656), dopis Oliveru Cromwellovi s prosbou o pomoc k osvobození českých zemí z habsburského područí (zdroj Jan Kumpera, 1988)
Václav Sadovský ze Sloupna vstoupil do švédské armády a jako generál v ní bojoval proti katolickým Habsburkům (na obraze obléhání Jasné Hory Švédy, 1655)
Václav Sadovský ze Sloupna vstoupil do švédské armády a jako generál v ní bojoval proti katolickým Habsburkům (na obraze obléhání Jasné Hory Švédy, 1655)
Sluj Václava Sadovského ze Sloupna, Besedické skály v Českém ráji - sluj sloužila jako symbolická modlitebna Jednoty bratrské, podle pověstí zde V. Sadovský v době třicetileté války při útěku ztratil své klenoty (foto Lubor Ferenc)
Sluj Václava Sadovského ze Sloupna, Besedické skály v Českém ráji - sluj sloužila jako symbolická modlitebna Jednoty bratrské, podle pověstí zde V. Sadovský v době třicetileté války při útěku ztratil své klenoty (foto Lubor Ferenc)
List kněze Jana Stadia, který byl Komenského spolužákem na studiích (zdroj matouskonecny.jbcr.cz)
List kněze Jana Stadia, který byl Komenského spolužákem na studiích (zdroj matouskonecny.jbcr.cz)
Slib Jana Stadia (zdroj matouskonecny.jbcr.cz)
Slib Jana Stadia (zdroj matouskonecny.jbcr.cz)
Pomník J. A. Komenského v Bílé Třemešné (foto Ctibor Košťál)
Pomník J. A. Komenského v Bílé Třemešné (foto Ctibor Košťál)
Pamětní síň J. A. Komenského v Bílé Třemešné (foto Ctibor Košťál)
Pamětní síň J. A. Komenského v Bílé Třemešné (foto Ctibor Košťál)
České šlechtické rody kolem J. A. Komenského a jejich příbuzenské vazby
České šlechtické rody kolem J. A. Komenského a jejich příbuzenské vazby

Podle místních pověstí se Komenský s přáteli před nebezpečím ukrýval také v blízkých skalních dutinách, zvaných dodnes Skrýše Komenského. Bezpečně víme jen, že v osobním věnování Hlubiny bezpečnosti lešenskému knížeti Rafaelovi Jan Amos vzpomínal i na své vlastní hledání bezpečnosti „v lesních slujích“.

Centrum Securitatis - Hlubina bezpečnosti s věnováním lešenskému knížeti Rafaelovi (zdroj nkp.cz)
Centrum Securitatis - Hlubina bezpečnosti s věnováním lešenskému knížeti Rafaelovi (zdroj nkp.cz)
Hlubina bezpečnosti, rozepsaná v roce 1625
Hlubina bezpečnosti, rozepsaná v roce 1625
Puklinová jeskyně Skrýše Komenského (zdroj Jeskyně Čech, Moravy a Slezska)
Puklinová jeskyně Skrýše Komenského (zdroj Jeskyně Čech, Moravy a Slezska)
Skrýše Komenského (kresba Jindřich Křeček, 1936)
Skrýše Komenského (kresba Jindřich Křeček, 1936)
Skrýše Komenského (obraz od Vladimíra Holmana, 1944, sbírka OÚ Bílá Třemešná)
Skrýše Komenského (obraz od Vladimíra Holmana, 1944, sbírka OÚ Bílá Třemešná)
Skrýše Komenského v katastru obce Bílá Třemešná (foto Ctibor Košťál)
Skrýše Komenského v katastru obce Bílá Třemešná (foto Ctibor Košťál)

V létě 1627 se Komenskému naskytla možnost prohlédnout si zámeckou knihovnu v sousedních Vlčicích, která byla konfiskátem po Adamu Zilvárovi ze Silberštejnu. Objevil tam německý pedagogický spis Eliáše Bodina Didactica oder Lehrkunst. Natolik ho inspiroval, že ještě ve Třemešné začal psát Českou Didaktiku – hlavní pedagogické dílo, ve kterém viděl své nové poslání a příspěvek k nápravě Evropy, rozvrácené Třicetiletou válkou.

Elias Bodinus - Didactica oder Lehrkunst, 1621 (zdroj hab.de)
Elias Bodinus - Didactica oder Lehrkunst, 1621 (zdroj hab.de)
Podpis německého pedagoga Eliase Bodina (zdroj openarchieven.nl)
Podpis německého pedagoga Eliase Bodina (zdroj openarchieven.nl)
Opera didactica omnia - Veškeré spisy didaktické, 1627 - 1657
Opera didactica omnia - Veškeré spisy didaktické, 1627 - 1657
Opera didactica omnia (zdroj Bavorská státní knihovna)
Opera didactica omnia (zdroj Bavorská státní knihovna)
Opera didactica omnia, český překlad latinského úvodu
Opera didactica omnia, český překlad latinského úvodu
Nejstarší fotografie vlčického zámku z roku 1872 (zdroj Ústav dějin umění)
Nejstarší fotografie vlčického zámku z roku 1872 (zdroj Ústav dějin umění)
Kostel sv. Vojtěcha ve Vlčicích ze 13. století s renesančními náhrobníky rodu Zilvárů ze Silberštejnu ze 16. století a pozdně gotickou hřbitovní bránou s pamětní deskou J. A. Komenského (foto Ladislav Válek)
Kostel sv. Vojtěcha ve Vlčicích ze 13. století s renesančními náhrobníky rodu Zilvárů ze Silberštejnu ze 16. století a pozdně gotickou hřbitovní bránou s pamětní deskou J. A. Komenského (foto Ladislav Válek)
Pamětní deska od akad. sochaře Ladislava Zívra z r. 1958 připomínající návštěvu Komenského ve Vlčicích v r. 1627
Pamětní deska od akad. sochaře Ladislava Zívra z r. 1958 připomínající návštěvu Komenského ve Vlčicích v r. 1627

V Bílé Třemešné se Komenským narodila dcera Dorota Kristina (1627), jejíž kmotrou byla paní Ester Sadovská, a žil tu s nimi i adoptivní syn Petr Figulus Jablonský.

Dorota Kristina Komenská (1627-1654) dcera JAK a Marie Doroty Cyrillové se narodila v Třemešné. Jako nejstarší měla sourozence Alžbětu, Zuzanu a Daniela. V r. 1649 se provdala za brat. kněze Jana Molitora. Žila v Púchově, pochovaná asi v Markušovcích
Dorota Kristina Komenská (1627-1654) dcera JAK a Marie Doroty Cyrillové se narodila v Třemešné. Jako nejstarší měla sourozence Alžbětu, Zuzanu a Daniela. V r. 1649 se provdala za brat. kněze Jana Molitora. Žila v Púchově, pochovaná asi v Markušovcích
Petr Figulus Jablonský (1619 - 1670) byl spolupracovníkem a zetěm Komenského, který ho vychoval ve vlastní rodině. Působil jako diplomat, kněz a biskup Jednoty bratrské
Petr Figulus Jablonský (1619 - 1670) byl spolupracovníkem a zetěm Komenského, který ho vychoval ve vlastní rodině. Působil jako diplomat, kněz a biskup Jednoty bratrské
Petr Figulus Jablonský se narodil v Jablonném nad Orlicí (foto jablonneno.cz)
Petr Figulus Jablonský se narodil v Jablonném nad Orlicí (foto jablonneno.cz)
Rodný dům Petra Figula Jablonského (foto jablonneno.cz)
Rodný dům Petra Figula Jablonského (foto jablonneno.cz)

V listopadu 1627 na zámku v nedaleké Horní Branné u baronky Angeliny Zárubové, kde se skrývala další skupina bratrských souvěrců, poznal Komenský sedmnáctiletou Kristinu Poniatowskou. Byla to dcera kněze a knihovníka Žerotínů, Juliána Poniatowského. Ten v únoru 1628 zemřel a rodina Komenských oba jeho sirotky, Kristinu a Pavla, rovněž adoptovala.

Kristina Poniatowska (1610 – 1644) jako sedmnáctiletá trpěla záchvaty s vidinami, které byly považovány za boží zjevení a Komenský je proto zaznamenával (foto sudekproject.cz)
Kristina Poniatowska (1610 – 1644) jako sedmnáctiletá trpěla záchvaty s vidinami, které byly považovány za boží zjevení a Komenský je proto zaznamenával (foto sudekproject.cz)
Historia Revelationum - popis zjevení Kryštofa Kottera, Kristiny Poniatowské a Mikuláše Drabíka (zdroj muzeumleszno.pl)
Historia Revelationum - popis zjevení Kryštofa Kottera, Kristiny Poniatowské a Mikuláše Drabíka (zdroj muzeumleszno.pl)
Dopis Juliana Poniatowského (†1628), otec Kristiny Poniatowské byl polský šlechtic a bratrský duchovní (zdroj matouskonecny.jbcr.cz)
Dopis Juliana Poniatowského (†1628), otec Kristiny Poniatowské byl polský šlechtic a bratrský duchovní (zdroj matouskonecny.jbcr.cz)
Erb rodu Zárubů z Hustířan – po smrti manželky poslal J. Poniatowski dceru Kristinu k baronce Angelině Zárubové do Horní Branné
Erb rodu Zárubů z Hustířan – po smrti manželky poslal J. Poniatowski dceru Kristinu k baronce Angelině Zárubové do Horní Branné
Z Bílé Třemešné přijel Komenský do Horní Branné jako kněz k nemocné Kristině 23.11.1627 a 13.1.1628, a naposledy v únoru 1628 při cestě do Lešna
Z Bílé Třemešné přijel Komenský do Horní Branné jako kněz k nemocné Kristině 23.11.1627 a 13.1.1628, a naposledy v únoru 1628 při cestě do Lešna
Zámek Horní Branná (zdroj krkonose.eu)
Zámek Horní Branná (zdroj krkonose.eu)
Pamětní síň J. A. Komenského v hornobranském zámku (zdroj krkonose.eu)
Pamětní síň J. A. Komenského v hornobranském zámku (zdroj krkonose.eu)

Krátce předtím, v lednu 1628, císařské ultimátum donutilo rodinu Komenských i Sadovských s jejich přáteli odejít do exilu. 4. února 1628 tak v Žacléřském průsmyku překročili hranice vlasti a putovali do polského Lešna. Bílá Třemešná se tak stala jejich posledním českým domovem.

V Černé Vodě u Žacléře při hranici s Polskem vznikl památník J. A. Komenského, jehož autorkou je sochařka Paulina Skavova (foto zacler.cz)
V Černé Vodě u Žacléře při hranici s Polskem vznikl památník J. A. Komenského, jehož autorkou je sochařka Paulina Skavova (foto zacler.cz)
Kruhový labyrint s citacemi Komenského myšlenek je odkazem na stěžejní dílo Labyrint světa a ráj srdce (foto hkregion.cz)
Kruhový labyrint s citacemi Komenského myšlenek je odkazem na stěžejní dílo Labyrint světa a ráj srdce (foto hkregion.cz)
Loučení s vlastí (Josef Mathauser)
Loučení s vlastí (Josef Mathauser)
J. A. Komenský s Petrem Figulem (Věnceslav Černý)
J. A. Komenský s Petrem Figulem (Věnceslav Černý)
Na hranicích vlasti (Vladimír Stříbrný)
Na hranicích vlasti (Vladimír Stříbrný)
Čeští emigranti na odchodu z vlasti (Věnceslav Černý)
Čeští emigranti na odchodu z vlasti (Věnceslav Černý)
Komenský v Lešně žil v letech 1628 - 1656 a v bratrské tiskárně zde vyšla řada jeho spisů
Komenský v Lešně žil v letech 1628 - 1656 a v bratrské tiskárně zde vyšla řada jeho spisů
Pozdně gotický kostel sv. Jana Křtitele v Lešně postavený v letech 1652 - 1654 pro sbor Jednoty bratrské (foto lesznoregion.pl)
Pozdně gotický kostel sv. Jana Křtitele v Lešně postavený v letech 1652 - 1654 pro sbor Jednoty bratrské (foto lesznoregion.pl)
Kostel sv. Jana Křtitele v Lešně, kde Komenský působil (zdroj zabytki.leszno.pl)
Kostel sv. Jana Křtitele v Lešně, kde Komenský působil (zdroj zabytki.leszno.pl)
Lešno, Komenského gymnázium na dobové pohlednici
Lešno, Komenského gymnázium na dobové pohlednici
Pomník J. A. Komenského v Lešně (zdroj Muzeum Okręgowe w Lesznie)
Pomník J. A. Komenského v Lešně (zdroj Muzeum Okręgowe w Lesznie)
Mapa cest J. A. Komenského po Evropě
Mapa cest J. A. Komenského po Evropě

 

„Na tebe, národe český a moravský, vlasti milá, zapomenouti nemohu, nýbrž tebe pokladů svých, kteréž mi byl svěřil Pán, dědicem činím. Věřím i já Bohu, že po přejití vichřic hněvu, hříchy našimi na hlavy naše uvedeného, vláda věcí tvých k tobě se zase navrátí, ó lide český!“

Kšaft umírající matky Jednoty bratrské, 1650

 

Autor: Ing. Petr Mlejnek, www.jakbt.cz